SÖKSEŃ MORO

Vaj, tago narmuntne tust́ livtämo,
Vaj, tago kizěś moneń iĺtäma.
Vaj, tago čopoda sökś vastoma,
Vaj, tago kežej tele učoma.

Sökseś sy –
kandy moneń rizněma,
Teleś sy –
kandy teń sümordoma.
Kiń peĺde
dy kosto lezks mon vešan?
Kiń ěkšes aparodo mon kekšan?

Zärdo rizkstně,
teke jondolt, ěrtit́,
Dy staka seĺvedt́ seĺmesěm pertit́,
Mejstě mujan mon ěsteń idema?
Kie lezdy zyjanont́ kirdeme?

…Sasto-sasto vajgelem targasa
Dy lužanä morynem rangstasa.
Moroś rizksěm tapardasy-sajsy
Dy sedejstěm valdosonzo ajgsy.

1986

Mariź Kemaĺ

Mariź Kemaĺ – ěrzäń sörmadej, sodaviks valmorozej. Čačś 1950 ień umaŕkovoń 13 čistě Mordovijań Čaunzabué Viška Mariź velesě sokicä-vidicäń semijaso. 1956 iestě prädyze školanzo, tuś tonavtneme Saran ošov, koso prädyze «ěrzäń keĺ» peĺksěnt́ keĺsodyeń fakuĺtetsě Mordovijań prävtuniversitetěnt́. 1972 iestě saeź 1975 vids važodś pakšań tonavtycäks tiriń velesěnzě. Kizna 1975 iestě tuś ěrämo Saran ošov dy pecek kavto iet́ uĺneś kuläń sörmadeeks «Ěrzäń pravda» kulälopasont́. 1977 iestě saeź sisem iet́ važodś Puškiněń A. S. lemsě Mordovijań lovnoma kudosont́.

1985 iestě saeź 1988 vids – poězijań prävtont́ polavtycä «Sätko» žurnalsont́, 1989 iestěnt́ saeź teči čint́ vids važodi sekretareks «Čilisema» ěrzäń ějkakšoń žurnalsont́.

OZNOMA, 1991

PRÄDOVŚ KIZĚŚ – MOŃ VEČKEVIKS ŠKAM… 1984-1987

SÖKSEŃ MORO, 1986

MEEĹCE VASTOMA, 1984-1986

SEDEEŃ ĚŽDEMA OZKS, 1985-1987

KEPE SEDEJ (Moroń komoro), 1988-1991

PACINE (Odiŕvań urnematneń koräs), 1990-1992

VALSKEŃ TEŠTE (Moro)

KEZĚREŃ JAPONIJAŃ POĚZIJASTO

ANSÄK VEST́ ĚRSI INE VASTOMA… 1991

TELEŚ ŠANČNI ARDY KARGOŃ KIVANT́… 1985-1989

DAVOLGOVSTO, 1985

TUNDOŃ SAMO, 1886-1993

ČOKŠNĚŃ ARSEMAT, 1984-1987

STEPAN ĚŔZÄ MARTO KORTNEMA, 1988

LEDSTNEMA

TELESTUDIJASO, 1984

SKALVANYCÄŃ MORO, 1992

KIZĚŃ ČIKUNŠKA, 1984-1990

ĚRZÄŃ MASTOR, 1989-1992

RAŚKEŃ SYRGOZTEMA MORO

NAD́KINDĚ LAJŠEMA, 1992

KARMAVTOMA

PRÄDOVŚ KIZĚŚ – MOŃ VEČKEVIKS ŠKAM…


Prädovś kizěś – moń večkeviks škam,
Vasolo ki langov narmunt́ purny.
Por pandynes tuemstě lotkaś –
Maräsak, kodanä vireś uvny?

Syń kizěnt́ livteme viŕ čires,
Se tarkanteń, koso kolmo kilejt́
Vejke jursto kasyt́, prok sazort,
Let́ke latksont́ sornyt́ kaleń ilejt́.

Kośke sölt potmaksoś ožoldy,
Veĺkssěm tumoś sěränzo peverdi.
Čova rungo najan pizölksoś
Cücövsonzo kaštansto jaksterdi.

Toški kizěś tenst nusmanä valt,
Kenkš čiresě pacäso avoli.
Pokš kileeś penäcäź korty –
Teke moń ojmestě valtně molit́:

Ěziń kenert́ mazyj škam neeme,
Ěziń kenert́ koĺneme-ěĺneme,
Ěziń kenert́ moramo-kišteme,
Ěziń kenert́ večkemam kazeme –
Vant, sökseś ěrämozom ěĺ sy…

1984


Vaj, meks ton ězit́ čaŕkode
Čevte valso moneń pškadems?
Meks tonet́ tuń ěź čaŕkodev
Tardi ojment́ mejsě vadems?

Ěli valt mazyjt́ a sodat?
Ěli jovtamost synst vizdät?
Meks moń marto ton a kortat,
Mon žo kaštan korot kirdän?

Mert́ teń istä, vitik melem:
Ton moń večkemam, sätkinem.
Sodan, ěrsi čevteks kelet́,
Mert́ teń: varminem, teštinem.

Mert́ teń: ojmem, sedejbeĺksěm,
Moń melävksom dy kenärksom,
Ton, prok čiś, ěždät moń ějsě,
Ěrämoso valdo jonksom!..

Buti istä teń merevlit́,
Pekstaź sedeet́ panžovlik, –
Ton, paräk, poět ulevlit́
Dy moń ojmem čaŕkodevlik!


Tejteŕpingeś teke cökov mory,
Kunška poraś kukineks kukordy.
Ki jovtasy: kodamo narmuneks
Syrečiś ěrämosont́ sümordy?

Mon kenkšem dy vaĺmamgak pekstavliń –
Ilä sova, syŕkaj, a ěrävat!
Kadyk cökovt moryt́, riznyt́ kukot–
Ansäk avoĺ krenčt dy avoĺ kavalt!

…A pekstnevit́ vaĺmatne dy kenkštne:
Ietne rungovant́ kit́-jant kerit́.
Tejteŕpingeś sonzě tuń a mari –
Avaksčinteń syrečiś seeri…

1985


Sökseń meneĺsěnt́ apokš tešte citni.
Son śkamonzo dy, ulema, vasolo:
Lembesěnzě pinges kińgak ěź ěžde,
Valdozojak viška štatolněks paly.
Seks, sekeń vant, a veseneń nejavi.

Mon sädot tešte jutkso – seh viškineś.
Lembem a pačkodi – vasolan ějstět́,
Dy valdomgak a lijatnede lamo –
Umok kekševś sede viev valdoso.
…Redävlimikak ton sede ikele!

1985


Vastomaś uĺneś lomań pingstě:
«Zärdo? Kuvat́s?» – istäkoń valt.
Mik seĺmtne peĺst́ vannomo vid́stě:
Tuit́ kortamot – keri salt.

Javomaśkak lisś lomań pingstě:
Tago jovtazeĺt́ čavo valt.
Rizksěś lepštäś sedejtneń pinkssě,
Salavań varštavkstně – prok nalt.

Tuemstě venstija tet́ kedem:
Kojtne-kirdatne a kolams!
Toń psi komorso keĺmeź kedem
Teke ěj pokoĺne solaś.

Večkemam! Tejteŕpingeń morom!
Nej, zärdo ucäskam keždi,
Marän: a kedem psi komorsot –
Tardicä sedeem ěžni!

1987

OZNOMA

Kolmo štatolt Pazonteń kirvaztän,
Šumbra kši dy sal Škinenteń putan,
Inzej ved́ čuvtoń pokš kečes kajan,
Cäpor tikšeń tanst́ kudovam suvtan.

Ve štatoloś – tiriń avań kisě,
Omboceś – Ěrzäń Mastorom kisě,
Kolmocent́ – songak valdsto palozo! –
Putsa večkemam-sěred́ksěm kisě.

Verev jortsyń kavto ašo kedem,
Sükonämsto vejs nedäsyń surom.
Paräk, nesy Pazoś sükonämom,
Maräsy pištij sedeeń morom.

Kolmo štatolt Pazonteń veĺmevtän,
Kolmoń kisě Ineškinteń pškadän.
Kolmoń kisě, buti leti – savi,
Apak jankse tüža sövońs madän.

1991

GUĹKINE

Ěräst́-ajšt́ atät babat kavonest. Uĺnest́ synst kavto ějkakšost: cöryne da tejteŕne. Babaś praś dy kuloś. Kadovst́ ějkakšně avavtomo. Syń čistě merit́ tetästeń: „Tetäj, sajt́ od ava! tetäj, sajt́ od ava!”

Tetäś meri tenst: „Sajan, ějdeń, da melezěnk tuezě”.

— Mejś a tui? Sajt́!

Tetäś sajś od ava. Ěräst́-ajšt́ alamos. Od ava meri tetästeń: „Pečkik cörynet́, karman martot ěrämo, a pečksak — a karman!”

Tetäś kulconyze ninzě, pečkize cörynenzě. Od avaś pidize i ozast́ stoĺ ěkšs jarcamo, a tejteŕnent́ paniź kenkš ugols.

Jarcyt́ syveĺdent́, lovažat́neń jortlit́ kenkš ugols, tejteŕnent́ lanks. Tejteŕś avaŕdi i meze jortyt́ langozonzo lovažat́neń — purny. Koda vese lovažat́ne purnavst́, sülminze ašo pacines i putyńze pizyne präs.

Pizyne präsont́ lovažat́ne teevst́ guĺkineks. Libor meŕneś guĺkineś, livtäś uĺcäv.

Juty uĺcäva uroń mikšnicä. Guĺkineś valkś čiŕke präzonzo i meri tenzě: „Uroń mikšnicä, a uroń mikšnicä! tuka teń ve komoro urot, moro tent́ moran”. Uroń mikšnicäś maksś tenzě komoro urot. Guĺkineś karmaś moramo:

„Guldor- guv- guv- guv! Ěś tetinem pečkimem.
» » » » Od avinem pidimem.
» » » » Präkavtomo sěvimiź.
» » » » Patineń lanks jortlimiź.
» » » » Moń patinem purnymem.
» » » » Ašo pacäs sülmimem.
» » » » Pizyne präs putymem.
» » » » Mon guĺkineks teeviń.”

Moryze moront́ guĺkineś i tago tuś livtämo. Juty karčozonzo salmuksoń mikšnicä. Guĺkineś ozaś čiŕkenzě präs i meri: „Salmuksoń mikšnicä, a salmuksoń mikšnicä! Tuka moneń ve komoro salmukst, moro tent́ moran!”

Salmuksoń mikšnicäś maksś tenzě komoro salmukst. Guĺkineś moryze tenzě seke moront́ i tuś tago livtämo.

Juty karčozonzo medeń mikšnicä. Ozaś guĺkineś čiŕkenzě präs i meri tenzě: „Medeń mkišnicä, a medeń mikšnicä! Tuka moneń ve penč́ med́, moro moran tent́”. Medeń mikšnicäś maksś tenzě med́. Guĺkineś karmaś moramo: „Guldor-guv-guv-guv! Ěś tetinem pečkimem.”

Moravś morozo, tago tuś livtämo. Livtäś mekev kudov. Ozaś kudo kenkš veĺksěs i karmaś moramo:

„Guldor- guv- guv- guv! Ěś tetinem pečkimem.
» » » » Od avinem pidimem.
» » » » Präkavtomo sěvimiź.
» » » » Patineń lanks jortlimiź.
» » » » Moń patinem purnymem.
» » » » Ašo pacäs sülmimem.
» » » » Pizyne präs putymem.
» » » » Mon guĺkineks teeviń.”
Marize moramodo tetäzo. Panžize kenkšent́ i vany verev kurgoń avteź. Guĺkineś kaińze kurgozonzo komoro urot́neń. Tetäś povavś dy kuloś.

Guĺkineś tago karmaś moramo: „Guldor-guv-guv!!.” Marize od avaś. Liś kudykelev, avtize kurgozo i kulconi. Guĺkineś kaińze kurgozonzo komoro salmuksněń. Povavś od avaśkak i kuloś.

Guĺkineś tago karmaś moramo: „Guldor-guv-guv”. Marize patäzo. Liś kudykelev i kulconi. Guĺkineś kaize kurgozonzo med́ penčent́, a sonś teevś mekev cöryneks i karmast́ patänt́ marto kavonest ěrämo.

Makar Evsev́ev. Ěrzäń jovkst // Purnyńze M.E. Evsev́ev — Moskva: SSSR-ěń Narotněń centraĺnoj izdateĺstvaś, 1928

KEVGANÄ

Ěräst́-ajšt́ atät babat kavonest. Uĺneś synst apokške tejteŕnest. Lemzě Kevganä. Babaś kuloś. Kadovst́ atäst́ marto tejteŕneś kavonest.

Tejteŕneś čistě meri tetänstěń: „Tetäj, od ava sajt́! tetäj, od ava sajt́!”

Sajś tetäś od ava. Od avant́ uĺneś sońsinzě tejteŕzě. Kevganä uĺneś tejteŕś ašo, mazy i sěrej, od avań tejteŕś raužo, alkine dy a mazy. Kevganä preveeĺ i ěŕva mezeń tejme maštyĺ. Od avań tejteŕś avoĺ veĺt́ preveeĺ i mezeńgak tejme a maštyĺ. Od avaś sonsinzě tejteŕsěnt́ večkiĺ, Kevganäń a večkiĺ. Kajst́ tejteŕtne. Kevganä meĺga karmast́ jakamo kudat, od avań tejteŕst́ kijak a kevstni. Od avań meĺs aparo. Sonenzě ohota sońsinzě tejteŕst́ maksoms. Kodat kudat Kevganäń kevsteme a syt́, son livcazo tenst sońsinzě tejteŕst́. Kudat́ne merit́: „Te avoĺ Kevganä, a ěrävi tenek!” — i tuit́.

Od avaś ikeleńde-jak pek ěź karma Kevganäń večkeme. Son meri: „Syńderäjt́ tago part kudat, mon ladäsa tenst Kevganäń, a tarkazonzo ozavca mońsińzest́”.

Sast́ kudat ikeleńde-jak part, süpavt. Od avaś livtize tenst Kevganäń, sońsinzě tejteŕst́ ěsse nevt́. Kudat́ne ladiź Kevganäń i tust́ kudov. Purnast́ svad́ba i sast́ Kevganäń sajme. Od avaś naräžize sońsinzě tejteŕst́ Kevganäń rucäso-panarso, kopačize fataso i ozavtyze sodamont́ vaks, a Kevganäń komavtyze kardajsě očko alov i meri tenzě: „Aštek tesě svad́bant́ jutams, dy vanok, ilä list́; lisińderät, mon živstě a kattan”.

A uredevś maštyĺ sarazoń keĺs. Son liś kardajs i kulcony, mest́ kortyt́ sarasně.

Atäkšoś „kikirüku” seŕgeć: „Od avaś Kevganäń očko alov komavtyze, sodamont́ vaks ozavtyze sońsinzě tejteŕst́!”

Uredevś sovaś kudos, štavtyze odiŕvant́ prästo fatant́ i meri: „Miń ladinek Kevganäń, te avoĺ Kevganä, — a ěrävi tenek!”

Mejle liś kardajs, kepedize očkont́ i targize tosto Kevganäń.

Od avaś meri: „Kot́ sajsynk Kevganäń, sö rovno son moń kectě a meni!”

Kudat́ne ozavtyź Kevganäń sodamost vaks i tust́ sede kurok kudov.

Ěrit́ kudoso ie, ěrit́ kavto. Kevganä vesemeń meĺs tuś: son i mazy, i prevej, i bojka. Šačtaś Kevganä cöra i saize sonzě tošna tetänzo meĺga. Čistě avaŕdi, miŕdenstěnzě meri: „Adä saimak tetäń kudos! Adä saimak tetäń kudos!”

Kiĺć miŕdeś lišme, ozavtyze Kevganäń ějkakšonzo marto i tust́ Kevganäń tetänstěń. Ěräst́ tesě či, kavto. Od avaś karmaś amazystě langozost vanmo.

Redize teń miŕdeś i meri: „Adä, Kevganä, kudov, — od avaś amazystě karmaś langozonok vanmo!”

Kiĺdiź lišmest i tust́.

Jutast́ peĺ vajgeĺbeška, maräsyź, od avaś meĺgast seeri: „Kevganä, Kevganä! ějdeń šapkat stuvtyk!”

Kevganä vačtaś udalov i teevś guĺkineks. Vačkodińze sölnonzo i tuś livtäź.

Kadovś miŕdeś ějkakšont́ marto i karmaś avaŕdeme. Avaŕć, avaŕć, primetize se tarkant́, kosto vakstonzo livtäź tuś Kevganä, saize ějkakšont́ i tuś martonzo kudov.

Kudoso jovtlinze avanstěń, koda Kevganä tuś vakstonzo. Avaś meri: „Ilä melävt, cöram! Uli vejke sodycä babine, son tonavcamiź, koda Kevganäń mekev velävtoms”.

Moĺś avaś se babinesteń i jovtlize tenzě, koda Kevganäń od avazo teize guĺkaks i koda son livtäź tuś miŕdenzě vaksto.

Babineś meri: „Od avaś vedun, — avoĺ goloj kecě ěrävoĺ Kevganäń kectěnzě sajmeks. Oznok pazněń ějkakšoś kadovś. Sonzě meĺga Kevganäńgak mekev velävcynek. Azö saik ějkakšont́ se tarkasteń, kosto Kevganä livtäź tuś i seŕget́: „Kevganä! Kevganä! kiń ějkakšozo avaŕdi, seń sedejzě maräsazo!” Son a kiŕdi, livti ějkakšont́ vaks!”

Avaś saize ějkakšont́, moĺś se tarkasteń, kosto livtäź tuś Kevganä i seŕgeć: „Kevganä! Kevganä! kiń ějkakšozo avaŕdi, seń sedejzě maräsazo!”

Libor… livtäś Kevganä, valkś ějkakšont́ vaks i meri: „Ěh, avaj, kodamo aparo škasto sedeem syrgavtyk: vejke paro lomań ki lanks peverć jamkst, miń jalgan marto ansäk valgokšnynek ne jamksněń kočkseme, ton teŕdimek moń.” Potävtyze sede kurok ějkakšont́, vačkodinze sövnonzo i tago livtäź tuś.

Omboce čistě avaś tago kandyze ějkakšońt́ se tarkasteń i seŕgeć Kevganäneń. Kevganä tago livtäś vaksozonzo i meri: „Ěh, avaj, tago aparo škasto sedeem syrgavtyk. Ve bojaroń kardajsě lamo tovzürot pevereź, mon jalgan maro ansäk livtäkšnyń kočksemest, — ton seŕgedimik!” Potävtyze-teize ějkakšont́, tago livtäź tuś.

Avavtoś tago moĺś sodycä babinesteń i kevstli ěsněnzě, koda Kevganäń kundams.

Babineś meri: „Vandy saik martot Kevganäń miŕdenzě-jak. Son teezě ve jonov apokške tol, sońś kekšeze kozo-jak. Koda Kevganä sy, ton meŕt́ tenzě: „Kevganä, tesě kijak araś, kait́ guĺkań odižat, ojmavtyk sedeet́ ěkšosteń, — potävtyk paŕste ějkakšot.” Koda son kajasyńze guĺkań odižanzo, ton purdy ožast — net́ sonzě sövnonzo dy maksy sede kurok miŕdesteń, a son sede kurok kaińze tolsteń.”

Avavtoś tejś, koda tonavtyze, babineś. Kevganä kaińze guĺkań odižanzo i karmaś ějkakšosont́ potävtomo. Avavtoś sainze odižat́neń, purdyńze ožast i maksyńze cörasteń. Cöraś sede kurok kaińze tolsteń i pultyńze.

Kevganä potävtyze ějkakšont́ i tuikskeĺ livtämo. Tev, pry, arast́ odižazanzo, tov pry, arast́ i meri avavtosteń: „Ěh, avaj, mejś ton istä teit́ moń marton? Kodat partoĺt́ moń jalgan, koda miń ěŕva tarkava livtliĺnek, ěŕva kodamo zörnado jarcliĺnek!” Se škane moĺś vaksozonzo miŕdeś i meri tenzě: „Ja, Kevganä! tont́ guĺkań odižat́neń nej uš kulovostkak keĺmest́, — adä kudov!”

Kevganä meri: „Nu, teems a meze, — maštyde tejme, adädo nej kudov”.

Tust́ vese kudov, i čečemeń čis ěrit́ i uli parodo neit́.

Makar Evsev́ev. Ěrzäń jovkst // Purnyńze M.E. Evsev́ev — Moskva: SSSR-ěń Narotněń centraĺnoj izdateĺstvaś, 1928

JURTAJ

Ěräst́-ajšt́ atät-babat kavonest. Uĺneś synst ve cörast, lemzě Jurtaj. Cöraś čistě meri tetänstěń: tetäń, tonavtumak, tetäj, tonavtumak. Tetäś tonavtyze, mezes sonś maštyĺ, a cörasteń jala alamo, jala tetänstěń inäldy: tonavtumak dy tonavtumak!

Vest́ tetäś kežijavć langozonzo i meri: „Saevlesse hot́ šajtän tonavtoms, — maksovleja tenzě”.

Ansäk tetäś istä meŕś, saś tenzě atine i meri: „Maksyk moneń cörat, mon tonavca! Tonavtumań kis iezěnzě sajan kectět́ ansäk sädo valks. Ień jutaź moĺt́ kisěnzě. Mon nevca tent́: sodavi tent́ jalganzo jutksto, sajsak kudov, a sodavi — sädo valksot sajsa, a cörat katsa omboce ies tonavtleme.”

Tetäś maksyze cöranzo atästeń.

Atäś saize Jurtaeń i karmaś ěsněnzě tonavtomo. Vasnä tonavtyze säkoj lomaneń keĺs. Mejle tonavtyze skotinań i narmuneń keĺs.

Ień jutaź tetäś sajś sädo valks i moĺś atästeń cöranzo kisě.

Atänt́ tonavtnicänzo uĺnest́ komś vejksě. Jurtaj kolońgemenceĺ. Son teinze vese synst ve ponaso kiskineks i noldyńze kardajs. Kiskinet́ne artlest́, artlest́ kardazgant́ — lotkast́ Jurtaeń tetänzo ikelev.

Atäś meri tetästeń: „Sodyk, kona tesě tont́ cörat!”

Jurtaeń tetäś vanś, vanś langozost, nevć krajstě kolmocent́ lanks i meri: „Vana, te moń cöram!”

Atäś meri: „Avoĺ te, — son nileceś”.

Sainze tetänt́ sädo valksonzo i meri: „Sak ień jutaź, — sodavi, a sodavi tent́”.

Ień jutaź Jurtaeń tetäzo sajś sädo valks i tago moĺś atästeń.

Atäś teinze tonavtnicät́neń karcinganks i noldynze livtleme. Karcigatně livtnest́, livtnest́, kundast́ vejte-vejte guĺka, kandyź atästeń i valkst́ vese räc ve žeŕdä lanks.

Atäś meri Jurtaeń tetänstěń: „Sodyk, kona tesě tont́ cörat”.

Tetäś vanś, vanś langozost, nevć vit́ jondo krajstě omboce karciganst́ lanks. Atäś meri: „Avoĺ se: tońt́ cörat kerč́ jondo krajstě omboceś”.

Atäś saize tetänt́ sädo valksonzo i meri: „Sak ień jutaź, sodavi a sodavi tent́. Sodavi sajsak kudov, a sodavi pingezěnzě son moń uli”. Jurtaeń tetäś tuś kudov melävtoź: cörazo a saevi atänt́ kectě.

Jutaś kolmoce ieś-kak. Purnyńze tetäś ostatkat jarmakonzo i tago tuś atästeń cöranzo kisě.

Jurtaj kolmo ies atädontäk lamo karmaś sodamo. Son liś atädont́ salava tetänzo karšo i meri tenzě: „Nu, tetäj, nejgak a sodavanderäj tent́ — pingezěń kaduvan atänt́ kec. Son nej tejsamiź minek ve ponaso ajgorks i noldasamiź kardajs artleme. Artlitänok, artlitänok, vese räc aratanok tont́ ikelet́. Mon aran kerč ked́ jondo kolmoceks. Vanok iläk stuvt!” Meŕś cöraś i tuś tetänt́ vaksto.

Saś tetäś atästeń.

Atäś teinze vese tonavlicänzo ve ponaso ajgorks i noldyze kardajs. Ajgortně artlest́, artlest́ kardazgant́, arast́ vese räc Jurtaeń tetänzo ikelev. Aštit́ vese, prok peznavtoź: a pilesěst čaravtyt́, a seĺmsěst končtyt́.

Atäś meri Jurtaeń tetänstěń: „Sodyk, kona tesě tont́ cörat. Sodasak — kudov martot sajsak, a sodavi — pingezěnzě moń kec kadovi.”

Atäś kuvat́s ěź vanokak langozost, nevt́ś kerč jondo kolmoce ajgorst́ lanks i meri: „Vana, te moń cöram”. I saize cöranzo kudov.

Ěräst́ alamos kudoso, Jurtaj meri tetänstěń: „Moń tonavtuman kisě lamo jarmak, tetäj, jutavtyt́, — nej mon pancyń tent́. Adä livtimak bazarov. Mon tejan prän kiskineks i karman säkoj zvereń kuntleme i tont́ ikelev kantleme. Nejsamiź süpavt, karmit́ ěsněń ramseme. Maksyt́ kolmo sät, miimak. Ansäk kiŕgaston kšnant́ iläk makst, seń ěstet́ saik.”

Moĺst́ bazarov. Jurtaj teize pränzo kiskineks i karmaś säkoj zvereń kunceme, tetänzo ikelev kantleme. Neiź sonzě süpavt i merit́ atästeń: „Miik kiskinet́”.

Tetäś meri: „Mijsa!”

— Znäro vešat?

— Kolmo sätt.

Makst́ tenzě kolmo sätt i ramiź kiskinent́. Tetäś saize kiskinent́ kiŕgasto kšnant́ i tuś kudov.

Kiskineś kunceś, kunceś azorotneneń zvert́, — orgoć kudov.

Omboce bazarně Jurtaj meri tetänstěń: „Mon nej tejan prän karciganks i karman säkoj narmoneń kunceme. Nejsamiź süpavt, karmit́ ramseme ěsněń. Maksyt́ kolmo sätt valks — miimak tenst. Ansäk iläk makst tenst piĺgeń peŕka tapaŕdaź piže surinent́, — seń ěstet́ saik.”

Jurtaj teize pränzo karciganks i karmaś säkoj narmuneń kuntleme, tetänzo ikelev kantleme. Neiź süpavt, karmast́ ěsněnzě ramseme. Tetäś kolmo sätto miize tenst, a piĺgenzě peŕka tapardaź piže surinent́ saize ěstenzě i tuś kudov. Ěź pačkot́ tetäś pele ki lankskak, cöraś livtäś meĺganzo, teevś lomańks i tuś martonzo vejsě.

Kolmoce bazarně tago tetät-cörat bazarov tust́. Kijava moĺmestě cöraś meri tetästeń: „Mon teče tejan prän ajgorks. Karmit́ ěsněń ramseme — miimak kolmo sätto, ansäk panctom iläk makst. Makssakderäj panctom, mon mekev a savan tent́, — pingezěń ramicäst́ kec kaduvan.”

Sast́ bazarov. Jurtaj teize pränzo ajgorks i učit́ ramicä. Saś vaksozost atä i meri tetästeń: „Mijsak ajgorot?”

— Mijsa, — meri atäś.

— Znäro vešat?

— Kolmo sätt. Ansäk panctozo a makssa.

Atäś meri: „Miik pancněk-meźnek, — nile sätt maksan tent́”.

— Kot́ znäro makst, pancněk-meźnek a mijsa.

— Vete sätt maksan, ansäk miik.

— A mijsa.

— Koto sätt — maksan. Siseḿ sätt!

Tetäś stuvtyńze cörant́ valonzo: vejksě sätto miize ajgoronzo atästeń pancněk-meźnek.

Atäś, kodak ramize ajgorst́, ozaś langozonzo laste i tuś kudov. Ki lankso ajgorś tuvtykskeĺse lankstonzo. Karmaś artneme. Artneś, artneś — ěź tuvtovt tenzě. Sast́ kudov čov poco kavonest.

Kudoso atäś sülmize ajgorst́ latalov, a sonś mać ojmseme. Mad́mestě meri tejterenstěń: „Alamos ašteź simdik ton ajgorst́ i karc pekstyk, dy vanok iläk meńctä kectět́, mon alamos madän ojmseme.”

Mać atäś i matedevś.

Tejteŕś saize ajgorst́ i tuś pokš ved́ lanks simdemenzě. Ajgorś simś, simś, karmaś panct ved́mesěnt́ tejteŕst́ ěsně vec uskomo. Tejteŕś tandać i noldyze kectěnzě panct ved́mest́. Ajgorś tuś vec i jomaś tejteŕst́ seĺmstěnzě. Tejteŕś avaŕdeź tuś kudov.

Syrgojś atäś i čijś ved́ langosteń; teize pränzo čšukaks i karmaś Jurtaeń meĺga panceme. A Jurtaj teize pränzo okuńks i ansäk čšukaś niĺme sonzě, son stävcyńze sälgonzo i a nilevi tenzě. Panceś, panceś atäś Jurtaj meĺga, siześ; liś vectěnt́ i tuś kudov.

Čopoń pelev saś lej čiresteń vec kupeceń tejteŕ kavto vedra marto. Amoĺdize ve vedrant́, karmaś amoĺdeme ombocent́. Maräsazo — tago meze kaĺck meŕś vedrasont́. Vačtaś — vedra potmaksněnt́ sijań surks. Saize surksont́ i vežaśkezěnzě tongize. Kudov samodo mejle targize surksont́ i vaĺma lanks putyze, a sonś mać udomo vaĺmant́ alov.

Vet́, maräsazo tejteŕś, tago meze kaĺck meŕś vaĺmant́ lankso. Vačtaś vaĺmant́ lanks — surksoś araś. Vačtaś prä pezězěnzě — prä pesěnzě ašti od cöra — istämo mazy, istämo mazy, kodamo son znärdojak ěź nekšne. Od cöraś meri tenzě: „Ilä peĺ, tejteŕ paro či, — mon beräń tent́ a tejan. Vana meze ansäk tent́ karmavtan: mon mekev surksoks velävtan. Valśke, koda lisät tetät́ vaks lavkas, moń surozot tongumak. Lavkazonk sy atä i karmi säkoj tavaroń ramseme. Nejsazo son surstot surksont́ i karmi ěsněnzě ramseme. Maksy tent́ sädo, maksy kavto, ton surksont́ iläk mijt́ tenzě. Koda karmi tetät ěsnět́ sövnomo dy südomo — ěškik surksont́ mastor vaks. Surksoś jamksoks kalady i mastoroń keles srady. Atäś tei pränzo atäkšoks i karmi jamksněsě kočkseme. Ve jamkske ton čalgak piĺget́ alov. Koda atäkšoś vese jamksněń kočksesynze, son čalgi blidä krajs, tet́ksyńze sölnonzo i karmi moramo, ton piĺget́ aldo jamksont́ noldyk.” Meŕś cöraś istä i tago tuś surksoks teevś vaĺma lanks.

Valśke tejteŕś tongize surksont́ surozonzo i liś tetänzo marto lavkas. Saś lavkasteń alä i karmaś säkoj tavaroń ramseme. Ramseś, ramseś, neize kupeceń tejteŕst́ vežaśkestě sijań surksont́ i karmaś ěsněnzě ramseme. Kai kisěnzě sädo valkst, kavto sätt — tejterś a mii ěsněnzě. Tetäzo karmaś tejteŕst́ ěsně sövnomo, mejś son a mijsazo. Mejle karmaś ěsněnzě südomo. Tejteŕś saize surksont́ dy mastor vaks ěškize. Surksoś jamksoks kalać i kijaksoń keles srać. Atäś tejś pränzo atäkšoks i karmaś jamksněsě kočkseme. Tejterś ve jamkske čalgaś piĺgenzě alov. Koda atäkšoś vese jamksněń kočksinze, čalgaś blidä krajs, tet́kinze sölnonzo i karmaś moramo. Tejteŕś piĺgaldonzo jamksont́ noldyze. Jamkskeś velävś saldatoks, kecěnzě pšti sablä. Koda saldatś atäkšoń cäpat́sazo kiŕga langa, — atäkšoń prä kovija jortovś, a sonś atäkšoś blidästeń praś. Omboce čistě saldać venčaś kupeceń tejteŕst́ marto i karmast́ vejsě ěrämo.

Makar Evsev́ev. Ěrzäń jovkst // Purnyńze M.E. Evsev́ev — Moskva: SSSR-ěń Narotněń centraĺnoj izdateĺstvaś, 1928

M. Potapov, M. Slugina

M. Potapov, M. Slugina. Alladin — (PDF – 3 Mb)

M. Potapov, M. Slugina. Cyrkeś sy ošov — (PDF – 3 Mb)

M. Potapov, M. Slugina. Varmav Či — (PDF – 3 Mb)

M. Potapov, M. Slugina. Vireń pačk — (PDF – 3 Mb)

M. Potapov, M. Slugina. Kištt́ Darä marto — (PDF – 3 Mb)

M. Potapov, M. Slugina. Kovońt langs livstämo — (PDF – 3 Mb)

M. Potapov, M. Slugina. Mon maštan lovnomo! — (PDF – 3 Mb)

M. Potapov, M. Slugina. Mon večkan parad! — (PDF – 3 Mb)

M. Potapov, M. Slugina. Nalksema Pirev jakamo — (PDF – 3 Mb)

M. Potapov, M. Slugina. Narmuńlevkskeń ideamaś — (PDF – 3 Mb)

M. Potapov, M. Slugina. Paro čiś piĺgeoskań turtov — (PDF – 3 Mb)

M. Potapov, M. Slugina. Peĺkstamoń Uema — (PDF – 3 Mb)

M. Potapov, M. Slugina. Peznado Furgon — (PDF – 3 Mb)

M. Potapov, M. Slugina. Super špiont — (PDF – 3 Mb)

M. Potapov, M. Slugina. Syrneń Černe dy kolmo ovtot — (PDF – 3 Mb)

Makar Evsev́ev. Ěrzäń jovkst

Makar Evsev́ev. Ěrzäń jovkst // Purnyńze M.E. Evsev́ev:

VED́-AVA — (PDF – 0,4 Mb)

OHOTNIK — (PDF – 0,4 Mb)

KEZĚREŃ POBASKINE

KODA DURAK SALOŃ RAMAMO JAKAŚ — (PDF – 0,4 Mb)

KODA ATÄT-BABAT MAKSYŹ CÖRAST SÄKOJ KEĹS TONAVTNEME — (PDF – 0,4 Mb)

SYRE SKALNĚ — (PDF – 0,4 Mb)

JAGA-BABA — (PDF – 0,4 Mb)

TUMO-PETÄ — (PDF – 0,4 Mb)

LOVNÄŚKE

ANDÄMO

KOLESNIK

ŠIVEĆ, NEČISTOJ DY VIŔ-AVA

JURTAJ

KEVGANÄ

GUĹKINE

ŠIVEĆ, NEČISTOJ DY VIŔ-AVA

Ěräś-ajšś ve šiveć. Beränstě susty — merit́ tenzě: kedet́ kośkest, koda beräństě sustyk!

Paŕste susty, merit́: kedet́ kośkest, koda paŕste sustyk! Koda-jak tenzě a savtovi.

Aŕsi šiveć ěś pačkanzo: „beräń ěrämom, — kijak teń paro val a jovty! Beräństě sustan — kedet́ kośkest merit́; paŕste sustan — kedet́ kośkest merit́. Tujan, kov seĺmeń neit́, kov pileń marit́.”

Saize aršiněnzě i tuś.

Jutaś, jutaś — pačkoć viŕs. Ponkś karčozonzo ovto i meri:

— Kov molät, šiveć paro či?

— Molän, kov seĺmeń neit́, kov pileń marit́: beräń ěrämom, — kijak teń paro val a jovty: beränstě sustan — kedet́ kośkest merit́, paŕstejak sustan — kedet́ kośkest merit́.

— Adä, mońgak saimak martot, — moń-gak ěrämom beräń, vese peelit́ langkson: ki sodov dy a mazy ili pek kežev — merit́ tenzě ovto. Kiń ějkakšozo avaŕdi — moń ějsě tandavtlit́: „iĺ avaŕde — sy ovto sěvdänzat!”

— Adä! — meri šiveć.

Jutyt́ kavonest. Jutast́, jutast́ — ponkś karčozost nečistoj i meri tenst:

— Kov moĺdädo?

— Moĺdänok, kov seĺmenek neit́, kov pilenek marit́: ěrämonok tesě beräń, — kijak paro val tenek a jovty.

— Saimiź mońgak, — meri nečistoj, — mońgak ěrämom beräń, — kijak ěsněń a večki. Vejkest-vejkest ějsě moń lemsě sövnyt́, — moń ějsě tandavtlit́ — va, merit́, nečistojś puvatanzat!

— Adä, — ovto marto šivect́ merit́.

Jutyt́ kolmonest. Jutast́, jutast́ — must́ kudyne. Sovast́ — kudynest́ čavo. Karmast́ ěsněnzě ěrämo.

Ěräst́, ěräst́ — must́ viŕstě komulät i arcest́ pijań pideme.

Šiveć meri: „Pijant́ piditänok, dy solodonok arast́!”

Nečistoj meri: „Sesě, sesě ulit́ ved́gevt́, ěsněst apak krestak kadoź solod. Jažavtycä kijak araś — molän salan.”

Nečistoj tuś i kanć solod.

Šiveć meri: „Suslań pidems ěrävi korcäga — korcäganok araś”.

Nečistoj meri: „Ve ava kudykelev puć apak krösta korcäga. Molän kanca.”

Tuś — kanć korcäga.

Pidiź suslant́, noldams tenst a mezes — araś očkost. Nečistoj kańć tenst očko, kańć boćkajak. Peciź pijań i peštiź boćkas. Ovto kańć med́ — lambavtyź i livtiź macts keĺmeme.

Valśke moĺś šiveć vačamonzo — boćka kurgoś panžoź i pijadont́ ta ki simś.

Saś kudov i meri:

— Vana meze, jalgat, pijadonok ta ki simś, ěrävi sonzě kundams! Davajte vanstomonzo!

Kajast́ žerebejsě, kineń znärdo saty molems.

Vaseń vestěnt́ satoć moĺmeks ovtoneń.

Moĺś son mactonteń, kekšś boćkant́ udalov i ašti.

Peleve škane kepeteć prok viev varma. Čuvtně vese karmast́ lažnomo. Sätor pukštor saś viŕ-ava. Targize boćka potomksont́ i davaj simme.

Ovto liś boćkant́ udaldo i seŕgeć: „A! vana ki simni minek pijadonok!”

Viŕ-ava koda kundasazo ovtont́ i davaj meŕkamonzo. Meŕkaś, meŕkaś ěsněnzě, cüt živstě noldyze.

Saś ovto kudov, mać kašlanks i kuvsi.

Šiveć kevstize: „Ja, ovto, neit́ mezejak?”

— Araś — meri ovto — mezejak ěziń nejt́!

— Mejś ino kuvsät?

— Gobriks valgomsto pryń dy vese porksaviń!

Omboce vestě moĺś vanstomo nečistoj. Kekšś boćka udalov i ašti.

Peleve škane tago saś viŕ-ava. Nečistoeńgak meŕkize, cüt živstě noldyze. Nečistoeń pulo-pezějak sezevś. Saś kudov nečistoj, mać kašlanks ovto vaks i nolsi pulo pestěnzě verent́.

Šiveć kevstize nečistoeń: „Ja, neit́ mezejak?”

— Araś, mezejak ěziń nejt́!

— Mejś pulo pet́ verev?

— Kenkšes pongoneś — lepštävś!

Kolmoce vene moĺś vanstomo šiveć. Sajś martonzo balalajka i kšniń aršin. Ozaś boćka udalov i ašti.

Pele ve škane saś viŕ-ava. Komaś boćkant́ lanks i davaj simme. Koda viŕ-ava alamodo ireć, šiveć davaj balalajkasont́ sedämo. Viŕ-ava kadyze simmenzě i davaj kišteme. Kijš́, kijš́ — siześ i meri: „Uj! koda siziń, pekemgak mik vačś! Šiveć, mon tont́ sěvdän!”

— Sěvsamak, sěvsamak, — meri šiveć. — Tont́ peksějak ěrän, mon večkan lembe tarka. Ansäk vana meze vasnä tejdänok: moń uli šočkom — adä lajsynek šačk, mejle sěvimak!

Viŕ-ava meri: „Adä!”

Šiveć lajś šočko-pe, čavś ězězěnzě tulo i meri viŕ-avanteń: „Tongi lasksosteń kavonest kedet́ i tet́k lasksont́ — sede kurok lazovi.”

Viŕ-ava tonginze. Šiveć koda vačkot́sazo tulont́ uzere obuškaso! Tuloś jortovś ve jonov. Viŕ avań kavonest kedenzě süvordavst́ lasksosteń. Tev nock, tov nock, a targavit́ tenzě. Šiveć koda sajsazo kšniń aršinst́ i davaj viŕ-avań kot́mere langa pideme!

Viŕ-ava rangi — pižet́-ožot livti:

— Šiveć paro či, noldamak inesket́! Vestäk a san pijadonk simme!

A šiveć pidi ěsněnzě, a kulconyjak.

Viŕ-ava tago: „Šiveć paro či, noldamak, inesket́, — meze, vešat — maksan!”

— Meze maksat?

— Uli vejkine tejterem — makssa tent́!

— Martonzo meze maksat?

— Maksan siseḿ malinkat sijań jarmak!

— Ěčšo meze maksat?

— Maksan ěčšo tent́ od kudo dy kardas peškse skotinat, ansäk noldamak!

— A manäsamak?

— A manätan! Zepsěń uli pacine — saik. Kodak ěsněnzě čamat nardasak — vese tent́ ulit́, mest́ altyń i tonś od cöraks velävtat!

Šiveć saize viŕ-avań zepstě pacinent́ i noldyze viŕ-avant́. Viŕ-ava orgoć — vese viŕsě čuvtněń-gak jažińze.

Ašolgadmo jonov saś šiveć kudov. Ovto marto nečistoj kevstiź: „Ja, šiveć, neit́ mezejak?”

— Neiń, — meri šiveć, — sakšnoś viŕ-ava.

— Mest́ altaś tent́?

— Mest́? Vejkine tejterenzě makssazo teń niks! Martonzo maksy teń siseḿ malinkat sijań jarmak, od kudo dy kardas peškse skotinat. Vana tejterent́ pacänzojak uš maksyze teń.

Ovto marto nečistojt́ tajmaskact́ — ěś seĺmest-pilest a kemit́! Mejle, alamos ašteź arcezevst́ dy merit́:

— Pijaś vet́ vejsěneĺ, viŕ-avań tejtereś ěčšo azdan kineń saty: miń karmatanok martot peĺkstamo!

Šiveć meri: „Koda karmatado peĺkstamo?” Ovto meri: „Davajte vana koda peĺkstatanok: karmatanok vejkenek-vejkenek tandavtleme — kiń ějstě vesemede pek tandattanok — seneń uli viŕ-avań tejteŕś.”

— Nu, davajte, — merit́ šiveć i nečistoj.

Saś čokšně, tolost mactiź i liś vasnä ušov ovto. Kekšś čuvto udalov i davaj rangamo i čuvtot́nesě jažamo — viŕś kak vese sorny. Vancazo šiveć marto nečistoj ěstědenzě a pelit́, — arć vaĺmańt́ alov i aparo vajgeĺsě seŕgeć: „vado! vado! ovtoś sěvdädyź!”

Šiveć maro nečistojt́ merit́ tenzě: „Ilä tandavtle, avoĺ ějkakšttanok — a peĺdänok!”

Liś nečistoj. Kujś čuvto präs i karmaś puvamo. Kepeteć istämo varma — kudosäk vese sorny — tekeń vanok sävori. Mejle čijś vaĺmant́ alov i amazy vajgeĺsě seŕgeć: „Vanodo, vanodo, nečistoj livti — puvsitädyź!”

Kudostont́ šiveć meri tenzě: „Ilä tandavtle — sodatadyź kijat — a peĺdänok!”

Meeĺś pelev liś kudostont́ šiveć. Sajś martonzo zaslon dy kšnyń vedra. Kekšś kaĺ kurakške udalov — keŕksaź langozonzo čuvto lopań odižat, saś štemeška. Peleve škane koda karmi vedrasont́ zaslonsteń čavmo i kudont́ jonov moĺme. Viŕśkak vese gajni.

Mariź šumonzo ovto marto nečistoj — vačtast́ vaĺma čireva — kudont́ jonov juty tago meze štemeška da čavi vedraso zaslons.

Ovto meri: „Te avoĺ viŕ-ava li sy, kozo nej kekštänok?” Nečistoj meri: „Son prok nejavi!”. A sońś vese sorny.

Šiveć koda moli vaĺmant́ alov, koda cärat́sazo vaĺmant́ zaslonso, sonś koda seŕgedi: „Lisede, lisede sede kurok — viŕ-ava saś!”

Ovto marto nečistoj koda lisit́ kudostont́ i davaj čijme! Udalov-gak a vačtyt́.

Šiveć nardyze pacäsont́ čamanzo i teevś od-cöraks. Ikelenzě ašti gornicä i kardas peškse skotinat. Sovaś gornicästeń — ězem präso ozado odiŕva — bojar ava prok naräžaź. Vačtaś aksälov — ačšit́ siseḿ malinkat sijań jarmak. Karmaś šiveć odiŕvanzo marto od kudoso ěrämo-aštomo. Aršiněnzějak vaĺmava jortyze.

Makar Evsev́ev. Ěrzäń jovkst // Purnyńze M.E. Evsev́ev — Moskva: SSSR-ěń Narotněń centraĺnoj izdateĺstvaś, 1928