TUNDOŃ SAMO

Purdtnevst́, tapavst́ paksäń kitne-jantně:
Syredś teleś, dy morgijast́ santně.
Čokšnět́-valsket́ pränt́ jala a maksy.
Čiń kunškat čaŕkodi: tundoś vakssom!

Koda staka javoms od poradot,
Zärdo uvnoś davoloń moramoś!
Lavšomgadś dy ěngamś ine vieś,
Pingeś, merät, jutaś, teke čieź.

Meeĺce arsemat teleś arsi,
Meeĺce ledstnemat meĺstě targsi.
Činzě čop avardit́ ějzüronzo –
Tundoś veĺdest rašty gaj moronzo.

1988


Se tundoś uĺneś veĺt́ taŕksěv, jakšamo.
Varmaś uvnoś uśktnesě, merät, lajšeś.
Pizeme bajgtneń bažaś keŕkss keŕksamo
Dy, keždäź, vaĺmatnes komorso kajseś.

Tardicä ojmet́ sestě kavto vastovst́
Dy, lembeń vešneź, vejke-vejkes neždäst́.
Araseĺ vij, tolbandäś ěź kirvaztevt́ –
Syń ojme koštsost vejke-vejkeń ěždäst́.

1986


Umok sodan: ton lija avań mirde.
Toń mešt́sě moneń – ansäk jalgań sedej.
Mongak a bažan toń ěś vaksso kirdems,
Seks ansäk jalgaks süvordyja kedet́.

Ton, koda jalga, sakšnyt́ moń varštamo,
Mon, koda jalga, vastytiń-iĺtitiń.
Mezeks moneń sěpeś tago korštamo?
Mon ějstěnzě mik sedejga niĺgediń.

Vele ušoso, kalmazyrent́ vaksso,
Koso ěrzäń pokštätne sasto udyt́,
Javomsto apak talno ked́ tet́ maksyń
Dy čieź noškstyń, teke ějsěm kundyĺt́.

Miń martot jalgat, ansäk paro jalgat.
Avoĺ večkicät – kudoń-čiń teicät!
…Gremaćka lejs moń seĺmekertneń alga
Kapšaź orgodst́ kavto salov čiicät.

Umok sodan: ton lija avań mirde,
Mon seks a bažan toń ěś vaksso kirdems…

1993

Оставить комментарий

Ваш адрес email не будет опубликован. Обязательные поля помечены *