PACINE (Odiŕvań urnematneń koräs)

Večkeń jalginem, mazyj duginem,
Sedejmelävksom, salavań rizksěm!
Martom javomstot kazän pacine,
Ěseń ledstnemga čamań nardamne.
Mon ve penenteń vikšnän čińsörma,
Ombo penenteń teštan kovsörma,
Pacänt́ kunškava lemem sörmadsa –
Peleveń tešttneń kuros purnasyń.
Polań saemstě, vastań čijamsto
Te nardamosont́ kurgot nardasak.
Rizksěv pingene, nusmanä škasto
Te pacinesěnt́ seĺmet́ nardasyt́.
Kurgoń nardamsto moń palasamak,
Seĺmeń nardamsto kutmordasamak.
Martom javomstot mastoroś zěŕksty,
Meĺzět́ ledemstěm meneleś gajgsty.


1991


Kodamo rizksěv teči čiś!..
Sedeem tejni avardt́-avardt́.
Ojmem potmaksos lakavś-piś,
Čulkseti, teke syre pakart́.

Kodamo rizksěv teči čiś!..
Mon šeržej čerem snartnän kekšems.
Latkov-guborev śkamoń kiś.
Paräk, lotkan se sirtent́ ěkšes?

Kodamo rizksěv teči čiś!..
Purnyja vese viem, nardem:
Janozom lija ava lisś.
Kie nei: sedeem tardi?

Jala pejdän – a nevtän prä
Dy norov lišmeks dubu stäkšnan.
Kors a kirdemań meĺtneń trän,
Kadyk kortyt́: «Kežejat», «Prä šnat!»

Kodamo rizksěv teči čiś!..
Valskestě čokšněs ějsět́ südan.
Kovoś odiŕvaks vizdeź lisś.
…Zäroce ve učan, a udan…


1991


Moń večkemaś tonet́ – präbezaŕks,
Prok lomaneń kanst lavtovot langso.
Toń sedejsě moneń – ansäk taŕks,
Seks mongak ěĺ keĺman, dugaj, vakssot.

Toloś pengevteme sesk madi,
Apak valno kurok kośki cecäś.
Avečkicäń sedejs pek ladi
Zgilämoń kevkstemaś: mejs son pedäś?

Ojmak, dugaj, učok alamnes,
Moń večkemant́ vejsě kurodsynek
Dy sedejstěm verev sanoń pes
A ěräviks ějdeks kajavtsynek!

Moń večkemaś tonet́ – präbezaŕks,
Prok lomaneń kanst lavtovot langso.
Toń sedejsě moneń – ansäk taŕks,
Seks mongak ěĺ keĺman, dugaj, vakssot…


1990


Kevs vačkodiń mon kedem,
Varmas putyja viem –
Činek-venek tekede
Paly sedeem, pii.

Čumovtomo mon čuman,
Paro tejan – aparan,
Pokš sěred́ksěm dy umoń,
Kov nej martonzo aran?..

Te toń turtov, duginem,
Mon palyń, teke štatol.
Te toń turtov, ojminem,
Potmo viem mon štavtyń.

Ton simit́ liśmaprästom.
Tolom vaksso ton ěžnit́
Dy tuit́ ěräzasto:
Mondeń part jala vešnit́.

Javolävtymik čumoks,
Ěŕke nulkso valnymik.
Sravtnek meĺsparot suvoks:
Okojniki, kalmimik!

Kevs vačkodiń mon kedem!
Varmas putyja viem!
Činek-venek tekede
Paly sedeem, pii…


1991


Činzě valgoź lisän vele ušov,
Paksäń koštto tantejstě lekstän
Dy od kovont́ marto kavalaldo
Keŕgaleev stambarně jutan.

Son moń veti sasto, apak kapša,
Tešteń pusmot kim langa jorty.
Kodat morot morsi moneń kovoś!..
Koda večkemado son korty!..

Varmaś sravty Norovoń čerenzě,
Seke ked́sěnt́ moń čevt́stě sudri.
Vaj, kodamo son koĺnäj, mančicä,
Mondeń baška znäroń kutmori!

Mon a kemsa vejkejak valonzo!
Kadyk lijań jožovoś manči!..
Ansäk meks kirdevteme sedeeś
Varmant́ peĺde jala valt uči?!


1991


«Zärdojak ilämak palse seĺms:
Seĺms palamoś, kortyt́, javomas.
Javomsto a ojsit́ onavas –
Zärdojak ilämak palse seĺms!

Pacine ilä kazt́ zärdojak:
Pacineń kazemaś – javomas.
Son ěrävkšny seĺvedeń nardams –
Pacine ilä kazt́ zärdojak!

Ilämak polavto lija langs:
Te pravtsamam, dugaj, kulomas.
Mon dy ton – ucäskav vastomaś –
Ilämak polavto lija langs!»

…Ěnäldomam sedejsěm, prok kevt́:
Keveŕkšnit́, ěšksevit́ tej dy tov.
Syń umok noldamaĺt́ teń oläv,
Ansäk ki jovtasy moneń: kov?


1992


Maräsa, koda tujat ton sedejstěm,
Dy meĺgat kenkšeś stambaro pekstavi.
Maräsa, koda soly sěpeś ějsěm
Dy staka sěred́ksěś ojmestěm javi.

Maräsa, koda tago oläv menän:
Tondet́ arsematne a šeškit́ präsom,
Toń lement́ turva pesěm a čevelän
Dy Pazont́ a nalkstavtnän vešemasom.

Kosat, ki martat – nej tede a riznan:
Sedeem siześ meĺgam ějsět́ terdems.
…Ěrämoń leeś jala laki, bizny,
Teja mendävkssont́ čireś tago peŕgedś.


1992

Оставить комментарий

Ваш адрес email не будет опубликован. Обязательные поля помечены *